UA-52776895-1

4. 8. 2018

Letní vedra nás dostihnou nejčastěji právě ve městech. Masivní vlna veder se nevyhýbá ani Krnovu, a statistiky nedávají naději, že by to do budoucna mělo být lepší. Změna klimatu dorazila i na Krnovsko a jedním z důležitých úkolů města je zmírňovat negativní vlivy extrémního sucha a horka na své občany. Jsme přesvědčeni, že potřebujeme dlouhodobý plán, jak změně klimatu čelit.  Některá opatření však můžeme začít realizovat hned. A dá se toho dělat mnohem více, než jen pravidelně kropit ulice… Podívejte se na naše konkrétní návrhy, jak zchladit horký Krnov.

1) Zastínit dětská hřiště, pískoviště a zastávky

Zastínění je jedním z nejjednodušších a nejlevnějších způsobů, jak přinést lidem ve městě alespoň nějakou úlevu od slunce. Potřebují jej zejména dětská hřiště, která jsou v létě prakticky neobyvatelná, stín se hodí také lidem, kteří čekají na zastávkách. Na těch si pak mohou odpočinout i kolemjdoucí. Samozřejmě – nejlepší stín je ten přirozený ze stromů. Ale tam, kde se stromu nevejdou, patří zastínění plachtami.

2) Všechny nové autobusy a vlaky nakupovat už jen s klimatizací

V autobusech jezdí mnoho seniorů a seniorek, ale také maminky s dětmi. Nejen těm klimatizace v autobusech velmi pomůže. Všechny nově pořizované autobusy na městských i příměstských linkách by proto měly být zařízeny klimatizací.

Týká se to také železniční dopravy. Na Krnovsku stále jezdí 20 – 40 let staré motoráky, ve kterých si můžeme o nějakém (nejen tepelném) komfortu nechat jen zdát. Zvlášť ty nejstarší se v horkých dnech prakticky nedají vyvětrat.

 

3) Přidat pítka a vodní prvky ve městě

Trvalé vodní prvky ve městě jsou výrazně účinnější než jednorázové kropení ulic, kdy už často za 10 minut nepoznáte rozdíl. Voda se dá do ulic dostat nízkonákladovými mlžítky, které příjemně osvěžují vzduch, na vodní prvky by se mělo myslet i při rekonstrukci dětských hřišť, sídlišť a parků. Veřejnost i pejskové pak určitě ocení i více pítek s pitnou vodou zdarma.

4) Podporovat zelené střechy a fasády

Při plánování nových městských budov i rekonstrukcí stávajících, jako jsou školy, garáže, parkoviště a další, by se mělo počítat se zelenou střechou. Zatímco klasické střechy se v létě dokáží rozpálit až na 70 stupňů, ozeleněná střecha nebo fasáda má teplotu blízkou okolním stromům nebo trávníku. U budov, kde klasickou zelenou střechu jejich konstrukce neumožňuje, navrhujeme podobně účinné řešení – osázení sukulenty.

 

5) Průsakové plochy namísto rozpáleného asfaltu

Podobně jako střechy, i plochy parkovišť a jiných asfaltových a betonových prostranství se v létě rozpálí na 60 a více stupňů. Pokud jsou ale z průsakových dlaždic, ve kterých roste zeleň, mají mnohem nižší teplotu a navíc se cenná dešťová voda zasakuje do okolí, které zavlažuje, a nestéká do kanalizace.

6) Více stromů a zeleně

Zelené plochy ve městě jsou citelně chladnější než asfalt. Stromy navíc pohlcují prach a odpařují velké množství vody. Díky tomu se nám ve městě lépe dýchá. Je ale třeba pečovat i o stávající stromy, neboť usychá už i nová výsadba. Inspiraci pro zavlažování stromů můžeme najít například v Uničově – tam používají speciální vaky naplněné vodou, která se postupně uvolňuje.

Samostatnou kapitolou je pak nová výsadba stromů po rozsáhlé kůrovcové kalamitě v okolních lesích. Klíčové je vysadit druhově rozmanité lesy. Zásadní jsou přitom stromy s hlubšími kořeny (např. buk, javor či jedle). Do budoucna tak můžeme dosáhnout přirozené obnovy lesů, čímž v dlouhodobém horizontu vznikne nejen druhově, ale i věkově rozmanitý les – tím dojde k dalšímu zvýšení stability proti nepříznivým vlivům změny klimatu, ke zvýšení retence vody v krajině apod.

Plochám bez stromů na místo proschhlé trávy a plevelu víc sluší luční kvítí. Po vzoru Rožnova či dalších měst chceme místa osetá lučními letničkami, která vyžadují méně údržby, zadrží více vody a poskytnou útočiště některým druhům hmyzu, jako třeba motýlům. Rozkvetlá řada květin je mnohem účinnější než nakrátko posekaný a sluncem vypálený trávník.

Tam kde není možné kvůli nedostatku místa sázet stromy, je možné využít popínavou zeleň na městských sloupech. Nedávno s tím začali v Brně, dlouhodobě to provozují například v německém Lipsku.

Z těchto opatření jasně plyne, jak se vedru účinně bránit: vysazovat stromy, neničit zeleň, nezakrývat vodní plochy, zpřístupnit a budovat nové potoky, jezírka, rybníčky a další vodní prvky. Sázet trávu, keře, květiny a bránit se betonu a asfaltu. A vypomoci si umělým stínem a klimatizací tam, kde příroda nepomůže.